video: Rekordní pokuta pro Zlín – nahrává systém veřejných zakázek korupci? - Přehraj
Rozhodnutí úřadu je pravomocné. Zlín nyní může podat žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ta nemá pro zaplacení pokuty odkladný účinek. "Informaci jsme zatím nezískali oficiální cestou, ale dozvěděli jsme se ji pouze prostřednictvím médií. Pokud je to pravda, tak město využije svého práva a podá žalobu k brněnskému krajskému soudu," řekla ČTK mluvčí radnice Marie Masaříková.
Antimonopolní úřad většinou obcím a městům uděluje pokuty v řádu desítek tisíc. Připadá mu zbytečné, aby obce dávaly peníze do státní poklady a odsud k nim v podstatě směřovaly zpátky. V případě Zlína mu však došla trpělivost. "Postoj bývalého starosty byl ojedinělý. Říkal nám: 'jistě, že jsme to udělali schválně, když vy dáváte tak nízké pokuty'," uvedl Pecina.
Zlín přitom patří mezi nejčastěji pokutovaná města. Od úřadu dostal ještě před třímilionovou sankcí pokuty v souhrnné výši 665.000 Kč. Právě kvůli častým správním řízením se ÚOHS rozhodl provést na magistrátu kontrolu tendrů za tři roky. Chyby našel v naprosté většině z nich. Kdyby město postupovalo podle zákona, mohly některé zakázky vyjít levněji, míní Pecina.
Největší z výběrových řízení se týkala rekonstrukce školy, stavby domu s pečovatelskou službou a výstavby zoo Lešná. Město vybíralo firmy v několika případech losováním, nepřizvalo k tomu notáře. Tvrdilo, že ani jeho přítomnost nezaručuje regulérnost soutěže. "Průběh losování byl naprosto nepředstavitelný, tři zaměstnanci úřadu se zavřeli do místnosti, vybrali ty firmy, od kterých budou chtít nabídku k zakázce. Na těch třech tedy v podstatě záviselo to, zda společnosti budou z tendru vyřazeny, nebo ne," popsal Pecina.
ÚOHS teď má na stole i několik dalších podnětů od policie, zatím ale zkoumá příslušné dokumenty a nezahájil správní řízení, doplnila náměstkyně předsedy úřadu Jindřiška Koblihová. Zhruba před měsícem navíc úřad v jiné kauze zrušil pokutu 20.000 Kč, kterou městu vyměřil za chyby v tendru k regeneraci panelového sídliště Jižní svahy. Pokuta byla uložena po zákonném termínu.
Koalici ve Zlíně tvoří ODS, ČSSD a Volba pro Zlín složená z lidovců a nestraníků. V podobném složení fungovala i před loňskými komunálními volbami. Jen primátora Tomáše Úlehlu nahradila někdejší náměstkyně primátora Irena Ondrová. Pecina zdůraznil, že současné vedení města přistupuje k námitkám úřadu odpovědněji než Úlehla.
video: Uherské Hradiště se dočká ochrany před velkou vodou - přehraj...
Červenec 1997 byl pro Uherské Hradiště krizový. Evakuace několika stovek pacientů z nemocnice jen dokreslovala jedno z největších dramat povodní na Zlínsku. Ve městě bylo pod vodou 1200 domů, opustit je muselo 16 tisíc lidí. Přesto se ani po deseti letech příliš neudělalo, dokonce ani v hradišťské čtvrti Rybárny, která leží přímo na břehu řeky Moravy. „Tak jak to vidíte, tak to bylo v podstatě před povodní. Nic, nic, nic, jen se mluví,“ nevěřícně kroutí hlavou nad nečiností radnice a Povodí Moravy Jan Číž. „Teď to chytá jiné státy a oblasti, děkuji Pánu Bohu, že jsme to tu od té doby neměli,“ uvedla Věra Vaňková. Technický náměstek Povodí Moravy – Střední Morava František Slavík však oponuje: „Všechny akce, které povodí realizovalo, vycházely z řádně povolených akcí, byly odsouhlaseny vodoprávními úřady i v radách měst."
„Deset let víme o problému ochrany Rybáren v Uherském Hradišti, pořád se nedařilo najít technické řešení. Až teď se konečně ledy pohnuly,“ hovoří zlínský hejtman Libor Lukáš (ODS) o dárku ke kulatému výročí povodní. Před několika dny totiž Ministerstvo zemědělství konečně závazně přislíbilo 200 miliónů na stavbu poldru i hráze kolem Rybáren. Povodí Moravy chce zvýšit i všechny ostatní hráze, podle nových výpočtů by stoletá voda kulminovala výše než před 10 lety.
Protipovodňová ochrana Starého Města a Uherského Hradiště tak už konečně začala být reálná. Prioritu má také Slavičín, Tlumačov a nyní také ochrana břehů řeky Bečvy na Vsetínsku. Ta každoročně zlobí při jarním tání sněhu. Ačkoli mnohá chybějící protipovodňová opatření znemožňují kromě jiného rozvojové projekty, které chce Povodí realizovat kolem Moravy a přítoků, veškeré práce mají být hotovy do dvou let.
video: Soud k očištění jména
video: rozhovor
"Rozsudek Národního soudu v Praze se ruší ve výroku o vině i trestu," prohlásila předsedkyně senátu Marie Marková.
Obnovu procesu s jedním z nejvýznamnějších členů rodiny, která vlastní obuvnické impérium, navrhli soudu žalobci. Státní zástupkyně Jaromíra Biolková po soudním verdiktu naznačila, že nová obžaloba ani proces už možná vůbec nebudou. Podle ní je pravděpodobné, že zastupitelství trestní řízení zastaví nebo odloží.
Se soudním rozhodnutím byl velmi spokojen dvaadevadesátiletý Tomáš Baťa junior, který žije v kanadském Torontu a několikahodinové jednání sledoval. Původní proces podle něj komunisté zmanipulovali, aby mohli ukrást strýcův majetek. "Jan Antonín Baťa byl celý svůj život poctivý československý vlastenec a toto byla komunistická lumpárna," řekl. Nevyloučil, že by se v budoucnu mohl domáhat odškodnění za zabavený majetek. "To uvidíme, co se bude dít v následujících letech," uvedl.
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde v roce 1965 zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny a s Tomášem Baťou juniorem údajně nemají nejlepší vztahy. Pokud jde o tyto přímé potomky J. A. Bati žijící v Brazílii, k soudu přišli jejich právní zástupci. Novinářům řekli, že se také chystali obnovu procesu navrhnout. "Máme řadu důkazů," zdůraznil právník a bývalý generální prokurátor Jiří Šetina.
V poválečném Československu Národní soud J. A. Baťu obvinil z různých zločinů. V procesu, který se opíral o Benešovy dekrety, byl pak odsouzen za to, že od poloviny roku 1939 v zahraničí vědomě poškozoval zájmy republiky tím, že se odmítl otevřeně připojit k československému odbojovému hnutí, bránil v tom i svým zaměstnancům a jednal tak, že se i se svými závody dostal na anglickou a americkou černou listinu. Obžaloby z kolaborace s nacisty Národní soud J. A. Baťu zprostil.
Vyšetřování údajných zločinů J. A. Bati se přitom podle některých podkladů točilo zejména kolem zjišťování vlastnických poměrů v Baťových závodech. Jen málo se týkalo Baťovy činnosti.
Podnikatel byl pak souzen v nepřítomnosti, a to přesto, že se domáhal toho, aby se mohl při přelíčení osobně hájit. Národní soud ale bez něj rozhodl o tom, že J. A. Baťa pozbývá občanské cti, patnáctiletý těžký žalář má mít každoročně 15. března zostřen pobytem v temné komoře a prvních deset let si má odpykat ve zvláštních pracovních oddílech.
Nic nepomohlo, že obhajoba poukazovala na brazilské občanství obviněného a na to, že Národní soud se týká pouze Čechů a Slováků. Tento revoluční soud byl složen hlavně z politických soudců, jen předseda byl právník. Rozhodnutí Národního soudu nabylo ihned platnosti, odvolání možné nebylo.
Městský soud povolil obnovu trestního řízení po svědectví Tomáše Bati a po několikahodinovém čtení listinných důkazů. "Jan Antonín Baťa a všichni Baťovci na celém světě podporovali všechny snahy vlády v Londýně, aby byli Němci poraženi," zdůraznil Baťa. Marková pak přečetla dopis J. A. Bati, v němž napsal, že prezidentu Edvardu Benešovi nabízel prostředky pro odboj. "Nechápu, proč nepřijal mou nabídku," napsal Baťa s tím, že tvrzení o nepodporování odboje je lež.
Z archivních materiálů vyplynulo, že Baťovy podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity - třeba na pomoc uprchlíkům z Francie. J. A. Baťa také pomohl asi třem stovkám židovských rodin uprchnout před nacismem do Kanady, USA, Mexika, Číny. Rodiny svých zaměstnanců tam poslal za prací. "Vděčíme mu za naše životy," napsala třeba Marie Morgensternová.
Marková zdůraznila, že obnova trestního řízení není v případě J. A. Bati ideální řešení. Národní soud měl podle ní už před 60 lety podstatné důkazy k dispozici, ale těmi ve prospěch se nezabýval. Soudkyně si proto myslí, že případ měl být nyní vyřešen v rámci stížnosti pro porušení zákona. Nejvyšší soud ale ministerskou stížnost v roce 1994 zamítl jako nepřípustnou. V podobných případech ale podle Markové rozhodl Nejvyšší soud jinak.
Rozhodnutí městského soudu potěšilo i vedení zlínské radnice. Zlín se dlouhodobě pokouší o morální očištění jména Jana Antonína Bati, radnice o obnovu procesu také usilovala. Potomci podnikatele 2. května odhalili jeho sochu před zlínským mrakodrapem, u jehož zrodu byl právě J. A. Baťa.
Dolores Bataová je Významnou českou ženou ve světě 2007 (VIDEO)
05.10.2007 - 03:12, autor: ČT24, ČTK.
Právnička, ale v současnosti hlavně farmářka a žena propagující českou kulturu v zahraničí. Dolores Bataová Arambasicová, vnučka českého podnikatele Jana Antonína Bati, získala ocenění Významná česká žena ve světě 2007 a stala se tak neoficiální diplomatkou šířící dobré jméno České republiky ve světě.
video: Dolores Bataová Arambasicová v Událostech, komentářích - přehraj...
Přesto, že se Dolores Ljiljana Bataová Arambasicová narodila před 59 lety v brazilské Batatubě a celý život prožila v Jižní Americe, považuje za svou vlast Českou republiku. V Brazílii proto pořádá kurzy češtiny a pro tamní televizi přeložila do portugalštiny 22 českých filmů, mimo jiné seriál Cirkus Humberto.
Dolores Bataová Arambasicová dlouhodobě bojovala za očištění jména svého dědečka – obuvnického průmyslníka Jana Antonína Bati. Ten byl v roce 1947 v nepřítomnosti odsouzen k patnácti letům vězení za kolaboraci. Baťa se podle tehdejšího rozsudku "veřejně nepřihlásil k československému odboji". Pražský městský soud ale letos v červnu rozsudek zrušil. "Pro rodinu to bylo střašně důležité. Čekali jsme šedesát roků na to, aby přišla spravedlnost," řekla Dolores Bataová v Událostech, komentářích.
Jan Antonín Baťa, který po válce vybudoval svůj podnik v Brazílii, byl za svého života také pilným spisovatelem. Jeho autorská sbírka zahrnuje 59 knih – zejména romány, verše a obchodní texty. Baťova rodina vybrala z této tvorby deset knih, které jsou v současnosti naskenované ve zlínském archívu a které by chtěla v budoucnu vydat.
Bataová Arambasicová je mezi pěti výraznými Češkami, které letos dostaly ocenění Významná česká žena ve světě 2007. Uděluje ho Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů ve spolupráci se senátní komisí pro krajany žijící v zahraničí.
Cenu, udělovanou letos potřetí, si převzaly také významná charitativní pracovnice a bývalá předsedkyně České maltézské pomoci Margareta Waldsteinová - Wartenbergová, známá česká choreografka a tanečnice žijící v Austrálii Zora Šemberová a architektka a designérka Eva Jiřičná, která žije v Británii. In memoriam byla vyznamenána rovněž vynikající lékařka a zakladatelka československé nemocnice v Bagdádu Vlasta Kálalová - di Lottiová.
styl 5.6.2006
áš nový průvodce světem designu, architektury a životního stylu. Režie Ladislav Cmíral
Projekt 100 ikon českého designu se pokusil zmapovat český životní styl uplynulých sta let. Šlo o to podívat se na naši historii prostřednictvím věcí a obrazů, které definovaly dobu. V tomto dílu magazínu Styl se vrátíme do doby první československé republiky a zaměříme se na začátky designu, architektury a uměleckých řemesel. Zajímat nás bude především český kubismus a modernismus. Ukážeme si díla, která v oblasti architektury a designu kubismus nejlépe charakterizují, a podíváme se, kde lze kubistický design koupit a jak funguje v současném interiéru.
Období nebývalého rozmachu průmyslu a všech oborů umění, tak lze charakterizovat konec 20. a 30. let. V oblasti architektury, která se buduje podle zásad funkcionalismu, vznikají vynikající stavby, z nichž čerpáme inspiraci dodnes. My navštívíme pražskou kolonii Baba a podíváme se, jak se žije dnes ve funkcionalistické vile.
Meziválečné období minulého století nás dodnes udivuje svým tvůrčím duchem a schopností propojit jeho výsledky s kapitálem. Dvě jména za všechny: Tomáš Baťa - zakladatel obuvnického impéria a moderního Zlína, průkopník marketingu a reklamy; Ladislav Sutnar, průkopník moderního bydlení a bytového designu, moderní české hračky, zakladatel moderní typografie.-
přehraj30.1.2006.kultura.cz
Buďte v obraze: přehled kulturního dění na Moravě - Portrét: Jaroslav Kovanda, zemitý zlínský sochař a básník - Reportáž: design ve Zlíně - Nenechte si ujít: Jiří G. Dokoupil, Čtyři série - Kritická židle: Osamu Okamura, šéfredaktor časopisu ERA - Rozhovor: o nejnovějším waleském umění Na Univerzitě Tomáše Bati funguje katedra prostorového designu: výsledky jeho absolventů obstály v konkurenci mezinárodních soutěží a všimli si jich i významné firmy. My se podíváme do ateliéru designu oděvu a obuvi a zjistíme, co se tam připravuje a jak vidí studenti svou budoucí kariéru.
Jiří Georg Dokoupil (1954) jeden z mála českých umělců, kteří se výrazně prosadili v mezinárodním kontextu a ovlivnili vývoj soudobé malířské produkce - je spoluzakladatel seskupení Die neuen Wilde, s nímž se spojuje nástup postmoderny. V Brně vystavuje 4 série - Kafkova Praha, Pigmentové obrazy - Lebky, Leopardi a Budha.
Do kritické židle usedne architekt Osamu Okamura, šéfredaktor časopisu ERA, a posoudí nové obchodní centrum na brněnském náměstí Svobody.
S kurátorem výstavy Flourish si budeme povídat o nejnovějších trendech waleského umění. -
přehraj...Regiony ČT24: Rekordní pokuta pro Zlín
20.04.2007 - 09:55, autor: ČT24.
Město Zlín dostalo historicky nejvyšší pokutu - 3 miliony korun za chybné zadávání veřejných zakázek. O důvodech, které ho k udělení tak vysoké pokuty vedly, bude v Regionech ČT24 mluvit předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina.
22.9.2007
Těžký život malíře Josefa Ruzseláka. Pořadem provází Arnošt Goldflam. Režie J. Mikula a A. Goldflam
V novém komorním cyklu Lidské osudy představí Arnošt Goldflam lidi známé, méně známé i neznámé, které na jejich cestě potkaly velké životní komplikace. V případě zlínského scénografa a malíře Josefa Ruzseláka jeho osud také výrazně ovlivnil jeho tvorbu. Hovoří i o věcech, o kterých se většinou mlčí... -
přehrajRegiony ČT24: povodně a boj o průmyslový areál ve Zlíně
29.03.2006 - 10:23, autor: ČT24.
Regiony ČT24 ukáží situaci v místech, kde jarní tání a vydatné dešťové srážky komplikují život. Řeka Jihlava ohrožuje jednu z památek zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO - třebíčské židovské město. S aktuálními informacemi se přihlásí reportérka České televize Petra Špičková.
video: Regiony ČT24 / doporučuji přesunout na devátou minutu
Areál bývalého Svitu Zlín proti sobě postavil zlínský magistrát a vedení kraje. Město chce získat balík akcií někdejšího Svitu, aby tak mohlo spolurozhodovat o investicích do zanedbaného průmyslového areálu. Naopak kraj, který je vlastníkem jiné části obuvnického kolosu, odhlasoval její prodej zahraničnímu investorovi. Hosty Regionů ČT24 proto budou první náměstek zlínského primátora Martin Janečka a hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš.
FILM 2006: Filmy a tvůrci zlínské Filmové školy
26.10.2006 - 17:40, autor: ČT24.
Mladé naděje českého filmu budou hlavním tématem posledního říjnového vydání magazínu FILM 2006. Jolka Krásná si do studia pozvala absolventa zlínské Filmové školy, dokumentaristu Tomáše Hodana, který společně s fotografem Štěpánem Honem natáčel na Zakarpatské Ukrajině film Půl čtvrté. Film o bohatém životě v chudém kraji v pondělí vstoupil do českých kin a bude jedním z témat do diskuse, které se zúčastní ještě producent a ředitel Filmové školy Zlín Lukáš Záhoř. Mluvit se proto bude i o specifikách zlínské školy, o vztazích mezi jejími studenty a těmi z pražské FAMU, ale také o tom, zda je pro filmaře důležité vystudovat filmovou školu. V sobotu 28. října v 11:05.
video: FILM 2006
Před půlnocí: Křižovatky Tomáše Bati
26.09.2006 - 08:08, autor: ČT24.
Sága rodiny Baťů je podnikatelským příběhem dvacátého století. Žádný jiný český podnikatel nezískal doma i ve světě takové uznání. Rodina Tomáše Bati vybudovala obuvnické impérium i město Zlín, ze kterého expandovala do celého světa. Její potomci dnes žijí za oceánem a zlínská radnice hledá peníze na záchranu opuštěného výrobního areálu. Do Čech se pravidelně vrací jediný syn slavného podnikatele – dvaadevadesátiletý Tomáš, který bude taky dnešním hostem Luboše Dostála v diskusním pořadu Před půlnocí.
video: Před půlnocí
Regiony ČT24 o tendru na opravu zámku Lednice a o zlínské solární elektrárně
31.07.2006 - 09:09, autor: ČT24.
Nové vedení Národního památkového ústavu v Brně zrušilo výběrové řízení na firmu, která má opravit fasády zámku v Lednici. Vítěz původního tendru si za novou zámeckou fasádu řekl 180 milionů korun, což je podle NPÚ příliš drahé. Skutečně památkáři ušetří, a nebo nové rozhodování jen oddálí nutnou rekonstrukci? Na to se bude moderátor Regionů ptát ředitele brněnského územního pracoviště NPÚ Petra Kroupy a kastelánky zámku v Lednici Ivany Holáskové.
video: Regiony ČT24
Ve Zlíně má vyrůst největší sluneční elektrárna v Česku. Její stavba bude stát 30 milionů korun. Vyplatí se taková investice a do jaké míry je Zlín vhodným místem pro využití solární energie? Odpoví Zdeněk Urbanovský z tamního magistrátu.
Regiony ČT24: audit v městské policii ve Zlíně
28.04.2006 - 11:53, autor:
Zlínská radnice nechce zveřejnit výsledky auditu městské policie. Podle vedení města mají tyto údaje sloužit jen pro interní potřeby. To ale kritizuje nevládní organizace Transparency International. Město se pro zjištění personálních nedostatků rozhodlo poté, co policie loni obvinila dva městské strážníky ze smrti Vojtěcha Janocha v centru Zlína. Proč město nechce veřejnost seznámit se zjištěním, které nabízí personální audit? Téma pro Jana Suchoně, ředitele Městské policie Zlín a Adrianu Krnáčovou, ředitelku Transparency International.
video: Regiony ČT24, přesuň se na 4min 10s...
Přeměnit nepoužívanou železniční trať v cyklostezku. Tento nápad se teď snaží uskutečnit starostové sedmi obcí z Prostějovska a Kroměřížska. Pro cykloturistiku chtějí využít železnici mezi Nezamyslicemi a Morkovicemi. O těchto smělých plánech a možnosti změny dalších nevyužívaných železničních tratí v cyklostezky budou v Regionech ČT24 hovořit Pavel Horák, starosta města Morkovice-Slížany a Anna Kodysová, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Před polednem o náboženské toleranci
27.06.2007 - 06:35, autor: ČT24.
Před polednem o náboženské toleranci Řeckokatoličtí biskupové z celé Evropy se pravidelně scházejí už několik let. Letos poprvé zavítali o víkendu také do ČR a diskutovali spolu na Velehradě. Společnou mši sloužili v Santiniho chrámu ve Křtinách, který musel být speciálně upraven. Klasický oltář ozdobily například ikony pravoslavného náboženství. O sbližování lidí různých náboženských vyznání budou ve středečním Před polednem hovořit řeckokatolický duchovní Jiří Adolf Pleskač a religionista Dušan Lužný.
video: Před polednem - Náboženská toleranceBrána do světa tvořivé lidské fantazie
15.03.2007 - 10:22, autor: Marie Třešňáková.
V Českém muzeu hudby byla otevřena interaktivní expozice nazvaná ORBIS PICTUS koncipovaná výtvarníkem Petrem Niklem. Iniciátory projektu byli Jiří a Radana Waldovi, kteří oslovili Petra Nikla a ten pro spolupráci získal další umělce.
video: Orbis Pictus
video: Pozvánka na Orbis Pictus„Hlavní inspirací je dílo Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského“, říká autor uměleckého konceptu expozice výtvarník Petr Nikl, "Projekt je stále v pohybu. Nástroje jsou interaktivní a umožňují fyzický kontakt ať už hmatem, okem, čichem nebo sluchem. Některé z artefaktů lidem umožní, aby do nich fyzicky vstoupili. Je v tom snaha vytvořit alternativu a vracet se do skutečně rituálního kontaktu, dialogu člověka s člověkem a se sebou samým přes nástroj, který nemá zakódovány žádné obsahy, žádné návody ani žádný program," dodává výtvarník. 
Scénář výstavy vychází z jeho zkušeností nabytých při dřívějších instalacích jako Hnízda her – Galerie Rudolfinum 2000, Zahrada fantazie a hudby – česká expozice na EXPO 2005 v japonském Aichi a při světové premiéře projektu Pampaedia, jehož byl Orbis Pictus součástí, v Pažíži 2006.
"Jádro tvoří umělci, kteří vyšli z vysokých výtvarných škol, ale nezabývají se pouze pevnými statickými vizuálními formami. Dělají hudbu nebo divadlo a mají přímou zkušenost s publikem," uvedl Nikl.
Mezi autory nechybí například bubeník Tata Bojs Milan Cais, hráč na didgeridoo Ondřej Smeykal či někdejší Niklův kolega ze skupiny Tvrdohlaví Čestmír Suška. "Každý z nás se trochu vzdal individuálního poselství ve prospěch celku," dodal Nikl.
Centrálním objektem expozice je „Labyrint svata a ráj srdce“ – organická hrací sestava, zasazená do srdcovitého nafouklého útvaru. V tomto obrovském nafukovacím srdci si před imaginativní krajinou Petra Nikla návštěvníci mohou zahrát na tři oktávové bublající vodní varhany s píšťalami ústícími do vody od Václava Smolky, na niněru Martina Janíčka či pomocí paliček rozeznít Orloje snivců Jaroslava Kořána nebo nahlédnout do periskopických tunelů Petra Lorence.
Návštěvníci dále mají možnost rozeznít antropomorfické kalimby Milana Caise, Motýla zpěvavého, což je obrovský klávesový nástroj s hliníkovými tyčemi místo strun od Luboše Fidlera nebo chřestící tubus Ondřeje Smeykala, hrací válec Martina Janíčka, kovovou kouli Čestmíra Sušky i zvukový nástroj sestavený Jiřím Melzerem.
Pro vizuální vnímání jsou určeny díla jako obří kaleidoskop a Fontána libosti Petra Lorence, dalekohledné tubusy Ivana Havlíčka, dále je možné rozpohybovat kinetické rostliny Zdeňka Šmída či objekt Miloše Vojtěchovského.
V průběhu trvání expozice se uskuteční řada hudebních, tanečních a divadelních vystoupení převážně z alternativní kulturní scény. Podrobný program najdete na www.nm.cz
České muzeum hudby sídlí v Karmelitské ulici v Praze 1, jeho monumentální prostory byly veřejnosti zpřístupněny teprve nedávno – v listopadu 2004. Tato původně sakrální stavba barokního kostela sv. Máří Magdaleny byla v 80. letech 18. století odsvěcena a střídavě v ní byl umístěn např. poštovní úřad, lazaret, kasárna nebo archiv.
Výstava Orbis Pictus aneb Brána do světa tvořivé lidské fantazie v Českém muzeu hudby potrvá do 30. dubna 2007 po té se přestěhuje do dalších míst České republiky.
11. 5. – 17. 6. 2007 Dům umění Brno.
21. 6. – 26. 8. 2007 Květná zahrada v Kroměříži.
4. 9. – 30. 9. Kostel sv. Václava v Opavě.
Regiony ČT24: Objeví se Luhačovice na seznamu UNESCO?
29.01.2007 - 11:45, autor: ČT24.
Luhačovice opět jednají o svých šancích ocitnout se na prestižním seznamu UNESCO. Návrh leží v Paříži už od února loňského roku. Moravské lázeňské město usiluje o zapsání unikátních staveb Dušana Jurkoviče mezi ostátní památky světového kulturního dědictví. Jaké jsou šance Luhačovic? To je otázka pro starostu města Františka Hubáčka. A co další významná lázeňská města v ČR, nemají také zájem získat pro své kolonády s typickou architekturou značku UNESCO? V Regionech ČT24 o tom bude s Michal Fila mluvit s náměstkem karlovarského hejtmana Jiřím Behenským.
video: Regiony ČT24 - Objeví se Luhačovice na seznamu UNESCO?
Před půlnocí: Dialogy s Hradišťanem
20.12.2006 - 10:28, autor: ČT24.
Cimbálová muzika Hradišťan patří k nejznámějším moravským cimbálovým kapelám. Je ojedinělým hudebním tělesem s vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem, jehož inspiračním zdrojem se stal folklór. Vznikla společně s tanečním souborem v roce 1950 v Uherském Hradišti. Od roku 1978 je primášem a uměleckým vedoucím Hradišťanu houslista a hudební skladatel Jiří Pavlica. Spolu s klarinetistou a manažerem Hradišťanu Davidem Burdou budou hosty středečního pořadu Před půlnocí. Moderuje Yvona Jelénková.
video: Před půlnocí
Kultura ČT24 o moravské a romské lidové hudbě
18.10.2006 - 09:05, autor: ČT24.
Ota Svoboda si do středečního kulturního magazínu pozval Zuzanu Lapčíkovou a Josefa Feča. Řeč bude o jejich novém společném CD Černobílá. Kombinace moravských lidovek a romských hudebních motivů činí nahrávku těžko hudebně zařaditelnou. Zpěvačka a cimbalistka Zuzana Lapčíková už léta patří k nejžádanějším osobnostem české (a moravské) world music. Pochází z jihovýchodní Moravy, kde tradiční lidová kultura stále ještě žije, od dětství hrála na cimbál, zpívala se starými muzikanty a čerpala z hloubek lidové tradice.
video: Kultura ČT24
Divadlo Járy Cimrmana - Ze hry do hry - přehraj zde...
Jára Cimrman v trysku minulých čtyřiceti let tak, jak jej objevilo, zaznamenalo a k životu přivedlo divadlo. Hrají: Z. Svěrák, L. Smoljak, M. Čepelka, J. Hraběta, P. Brukner a další. Divadelní režie: L. Smoljak, televizní režie: P. Burian
Pro milovníky Járy Cimrmana a pamětníky, kteří si rádi přeříkávají slavné scény či hlášky, je tu jedinečný dárek! Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak připravili ďábělskou směs nejslavnějších scén ze všech divadelních her, co jich jen o slavném JC v průběhu čtyřiceti let vzniklo. Proplujte Divadlem Járy Cimrmana stejně zvesela, jako Jára Cimrman proplouval staletími.
